Rozhodli jsme se zeptat  jednoho z nejlepších světově uznávaných 3D pilotů RC vrtulníků Petra Novotného, jaké jsou jeho metody tréninku,  a tím nahlédnout i pod pokličku  jeho osmnáctileté kariéry.

Kdy a jak, jsi se vlastně dostal k létání s modely RC vrtulníků?

Moji dva bratři Luďek a Jirka se od ranného věku  věnovali létání s modely letadel a mně se to hrozně moc líbilo, ale bohužel, jsem byl ještě moc malý na to, abych se mohl mezi ně zapojit.

V mých sedmnácti letech si Luďek s kamarádem Honzou Hessem udělali firmu                        ( Modelsport), do které jsem se zanedlouho přidal i já. Po nějaké době vznikl nápad otevřít leteckou školu na RC modely letadel, ve které jsem se stal i jedním z instruktorů létání. Můžu říci, že mě to hrozně  bavilo a každý měsíc  přibývalo více zájemců o létání. Zhruba po půl roce se naskytla příležitost koupě prvního modelu vrtulníku Concept 60 od firmy Kyosho. Nikdo z Nás neměl vůbec ponětí, jak vrtulník funguje a jaké elektronické vybavení je nezbytné pro tento model. Po několika týdenním experimentování se Nám podařilo opravdu dostat model do vzduchu. Bylo to spíše poskakování a hopsání na místním fotbalovém hřišti. Bylo mi jasné, že cesta nebude vůbec jednoduchá a bude zapotřebí spousta náhradních dílů. Nevím už přesně, jakou cestou jsme se dostali k prvnímu leteckému simulátoru na PC. Byl to letecký simulátor Dave Brown vyrobený v USA. Od té doby, jsem každý den trénoval více než dvě hodiny denně a po dvou měsících každodenního tréninku jsem byl na něm schopen zaletět bez větších problémů looping, výkrut nebo dopředný  let na zádech. Bez simulátorů si již ani nedokážu představit, že by byl člověk schopen začít  létat sám, bez pádů  a karambolů a je to určitě ta nejrychlejší a nejlacinější cesta, jak začít létat s modely RC vrtulníků a letadel.

Zkoušel si také létat s modely  letadel?

Jak jsem říkal na začátku, zhruba půl roce, jsem vyučoval jako instruktor v letecké škole s letadly. V době mých začátků letadla létala jenom dopředu a přišlo mi, že ovládání je dost jednoduché v porovnání s vrtulníkem a určitě to je i větší adrenalin. Je zapotřebí o dost větší soustředění, jelikož se musí všechny čtyři funkce neustále řídit, ale letadlo, když dobře vytrimujete, tak dá se říci letí samo.

S vrtulníkem se dají dělat neuvěřitelné věci a nemá žádné omezení a v letové dimensi. 

Jaký byl Tvůj první model vrtulníku?

Můj první vlastní model byl vrtulník Concept 30 SX od Kyosha, ale bohužel mi moc dlouho  nevydržel, jelikož měl celoplastovou hlavu a po několika letech se mi v mraze roztrhla a z vrtulníku mi nezbylo vůbec nic. Jeho další o dost lepší  nástupce byl Concept 30 SRX, který byl o dost lepší. Myslím, že mnozí si ještě na tento model vzpomínají, protože  byl poměrně dost populární svojí spolehlivostí a dobrými letovými vlastnostmi. Od firmy Robbe Schluter   Moskito Basic a Moskito Expert XXL.

Vyzkoušel si za svojí kariéru spousty druhů modelů vrtulníků, se kterým se Ti nejlépe létalo?

Ani nevím, kolik modelů  vrtulníku mi prošlo rukama za těch 18 let, co létám. Každý model má jiné letové vlastnosti díky těžišti, přepákování, váze, průměru rotoru a výkonu motoru a záleží jenom na tom, kdo co má rád a co komu vyhovuje. Létal jsem od micro po velké turbínové  makety a moc rád vzpomínám na dobu, kdy byl nejpopulárnějším micro vrtulníkem Hornet CP, se kterým jsem se opravdu vyřádil. Z velkých 90tkových vrtulníků má asi nejvíce rád T-rexe 700  Nitro od firmy Align. Jeho jednoduchá konstrukce, obratnost  a nízká váha zaručí to, že každý dokáže s modelem zaletět vše, na co si jen vzpomenete.

Jak by jsi porovnal  v současné době  modely vrtulníků a  jejich vybavení oproti Tvému začátku?

V dnešní době je o dost jednodušší  začít léta, jelikož máte na výběr z velké škály různých modelů. Také vysílačky, motory, regulátory, serva a gyroskopy se nabízí ve velkém množství typů a jejich kvalita a spolehlivost je o dost lepší, než byla v minulosti. Když jsem začínal, tak byl velký problém sehnat informace o tom, jaké nejlepší vybavení použít pro Váš model. Poté nastal  problém, kde ho sehnat a ceny  byly v porovnání s dnešními  o dost vyšší a kvalita o dost nižší. Nebylo to opravdu vůbec jednoduché, osadit Váš model kvalitním vybavením a také ho správně seřídit a nastavit správně funkce ve vysílači.

Většinou každý měl nebo má svůj vzor, ve kterém se vzhlíží. Měl si také někoho, kdo je pro Tebe takovou ikonou mezi vrtůlníkáři?

Samozřejmě i já jsem měl, ale rovnou to byli dva.  Bob Johnston z Anglie a Curtis Youngblood z USA. Oba dva byli velký průkopníci tak zvaného 3D létání, ve  kterém byli asi ti nejlepší z nejlepších a nejznámější po celém světě. Mým velkým snem bylo létat jako oni a to mě, ohromě, motivovalo k tomu, abych více trénoval.

Jaké byly Tvoje tréninkové metody a přípravy na závody a akce?

Tady u Nás V Čechách nejsou moc příznivé podmínky pro pravidelný trénink, jelikož zima bývá dost dlouhá a počasí není moc stabilní. Proto jsem trávil dost svého času na PC leteckém simulátoru, ve kterém jsem si upravil svůj model nejblíže letovým parametrům mého vlastního vrtulníku a trénoval jsem na něm ve většině volného času. Z větší části většinu nových obratů, které jsem vymyslel, nebo někde okoukal  nejdříve zkouším  na simulátoru, kde nehrozí žádné poškození modelu a poté jsem vyrazil na letiště všechno pěkně vyzkoušet na čisto.

Na velkých závodech typu 3D Masters nebo Poting 3D Cup, jsem se připravoval  zhruba asi tak 5 až 6 měsíců dopředu, abych se zvládl v klidu připravit na 100%. Nehledejte v tom žádnou vědu, je to přímá úměra, čím se více létá a trénuje, tím se člověk zákonitě lepší.

Víme, že jsi se za svojí závodní kariéry  zúčastnil mnoha  soutěží, na kterých jsi dosáhl i na ty nejvyšší místa, tak by Nás zajímalo, které ze  závodů byly ve Tvých očích necennější?

Každé závody jsou vždy jiné a systém příprav také. Od doby, kdy jsem přestal létat FAI a přeorientoval jsem se na 3D styl, který v mých očích je o dost zajímavější a náročnější na trénink. Jeden z mých velkých  úspěchů asi považuji to, že jsem byl vybrán v roce 2006 mezi 10 pilotů z celého světa na 3D Taiwan Cup. Zařadil jsem se mezi taková zvučná jména, jako je Curtis Youngblood, Alan Szabo Jr., Jason Krause a nebo Scott Gray z Kanady. V každém případě pro mě  tu nejcennější trofej, jsem vybojoval v roce 2003 v Anglii na 3D Masters, kde jsem se dostal do finále mezi 5 nejlepších a po velkém boji, jsem skončil na druhém místě hned za Jasonem Krause z USA.

Který z Tvých závodů by si ohodnotil, jako ten pro Tebe nejhorší?

Je dost složité si zpětně za takovou dobu vybavit, který se závodů byl pro mě nejhorší, ale ne moc přívětivě vzpomínám na mistrovství světa v Turecku v FAI. Celý týden, co trvaly tyto závody, byl jako noční můra, ze které jsem se nemohl probudit. Ráno se vstávalo kolem 6. hodiny, snídaně a v 7 hodin odjezd autobusem, který jel zhruba přes hodinu na letiště, kde se mistrovství konalo. Celé dopoledne byla hrozná zima a kolem poledního, jak když mávnete proutkem zase nesnesitelné vedro. Motor mi vůbec nechodil, jelikož bylo sucho a letová plocha byla v dost vysoké nadmořské výšce, a tím i můj výsledek vypadal tak, jak vypadal.

Létáš raději se spalovacími modely nebo jsou oblíbenější elektrické vrtulníky?

Já preferuji oboje. Myslím, že elektrický nebo spalovací vrtulník má své kouzlo. Všichni ví, že elektrika má velkou budoucnost a výkonově je někde jinde. Elektro motory, regulátory a lipolové baterie mají rok od roku lepší parametry a účinnost a svojí jednoduchostí nalákají více uživatelů. Moc rád si zajdu zalétat se svým T-rexem 500 a stačí Vám k tomu pár sad baterek pod páží, vrtulník s vysílačkou do ruky a malé hřiště.

Jak by si porovnal současnou vrtůlníkářskou úroveň pilotů oproti minulosti?

Když se podíváte kolem sebe, tak je všude spousta mladých pilotů, kteří po dvou  až třech letech létají na vysoké úrovni a postupně se zařazují mezi ty nejlepší. Minimální věková hranice se snížila a po akcích se můžete setkat s dětmi, kterým je 6-7 let a létají velice slušně 3D. Ti nejlepší, kteří se umisťují na prvních místech, jsou mladí kluci ve věku 18 až 24 let. Stačí si jen sednout pořádně k simulátoru a tvrdá ruka táty. Určitě je to dnes o moc jednodušší začít se učit létat s vrtulníky a jsem sám zvědav, kam až to bude pokračovat.

Víme, že se Ti stala páce koníčkem a že Tvým hlavním zaměstnáním je letecká škola Rc vrtulníků. Zajímalo by Nás, jestli se dá s tím to podnikáním v dnešní době uživit?

V roce 2006, jsem se rozhodl  otevřít leteckou školu na Rc vrtulníky a splnit si tím svůj malý sen a mít práci, jako svého koníčka. Můžu říci, že mám tuto práci opravdu moc rád a po tak dlouhé době mě to neustále baví. Snažím se předávat svým zákazníkům mé dlouholeté zkušenosti a myslím, že to přináší i své ovoce. Více lidí létá s vrtulníky a letová úroveň je v porovnání s minulými léty o dost lepší, co mi dělá velikou radost.

Můj životní styl není moc náročný a na této práci se určitě nedá zbohatnout. Vyšší výdělek je závislý  na počasí a také, jaká je sezona a jak často chodí lidé létat.

Ví se již delší dobu, že se aktivně nezúčastňuješ, jako soutěžící žádných  závodů typu 3D Masters, XFC nebo 3D Munich Masters. Z jakého důvodu jsi se rozhodl ukončit dráhu, jako  soutěžící?

Víte, bylo to pro mě dost nelehké rozhodnutí říct si dost !!! Ale každý by  měl znát tu svojí hranici, ze kterou není ochoten dál jít. Aby, jste byl schopen držet krok s první 10tkou pilotů, tak je zapotřebí každodenního tréninku a odříkání mnoha věcí, které Vás obklopují. Je to v rámci to samé, jak být vrcholovým sportovcem. Já jsem za svojí dobu co létám navštívil mnoho závodů a show, kde jsem měl možnost potkat skvělé piloty z celého světa. S některými z nich se vídám do dnes a jsem za to moc rád, že jsem obohacen takovou zkušeností spojenou s Rc modely vrtulníků.

Co by si chtěl čtenářům říci na závěr.

Myslím, že létání s modely vrtulníků je opravdu skvělý koníček a hlavně velký relax. Každý z modelářů nebo ne modelářů, který neměl možnost si nikdy vyzkoušet  létání s RC vrtulníky,  dělá velkou chybu pokavaď si to ještě nevyzkoušel. Doufám, že se vrtulníkářská základna tady u Nás v co nejbližší době rozroste a  bude vidět více českých jmen na listině pilotů  u Nás, ale i v zahraničí.